Po bitvě u El-Alameinu vybuchl J. Lebretonovi v ruce granát. V nemocnici se pak dozvěděl, že bude nadále žít bez očí a bez rukou. Následovalo období vzdoru, ale pak se zraněnému zjevil Ježíš a on cítil, jak ho postupně zaplavuje naděje: "Nic mi nebrání, abych si našel zaměstnání. Nic mi nebrání, abych se oženil." A skutečně: Jacques Lebreton získal místo sekretáře ve sdružení slepců, seznámil se s dívkou Yvonne, založili rodinu a vychovali pět dětí.
Později na nesčetných přednáškách přesvědčil J. Lebreton tisíce posluchačů, že člověk může žít plným životem, i když mu chybí zrak, aby se mohl dívat kolem sebe, a ruce, které mu umožní provádět základní úkony každodenního života. Tato kniha vznikla za spoluautorství Francoise Lemairové.